Zubatá kráska - Graffiti jam Frýdek-Místek
Zubatá kráska
Graffiti jam Frýdek-Místek
Hokejista - airbrush 100 x 70 cm
Hokejista
airbrush 100 x 70 cm
Přilba s ferrari designem - portrét syna majitele přilby
Přilba s ferrari designem
portrét syna majitele přilby
Přilba s ferrari designem - boční strana
Přilba s ferrari designem
boční strana
Maska Bílých tygrů Liberec - airbrush na brankářskou masku
Maska Bílých tygrů Liberec
airbrush na brankářskou masku
50 Cent - airbrush na lepence (100 x 70 cm)
50 Cent
airbrush na lepence (100 x 70 cm)
Jimi Hendrix - airbrush na lepence (100 x 70 cm)
Jimi Hendrix
airbrush na lepence (100 x 70 cm)
podle obrazu H.R. Gigera - airbrush na papír, formát A3
podle obrazu H.R. Gigera
airbrush na papír, formát A3
Ohnivá květina do interiéru - airbrush malba na hlinikové desce, 120 x 70 cm
Ohnivá květina do interiéru
airbrush malba na hlinikové desce, 120 x 70 cm
Yamaha Fazer 8 - návrh na airbrush malbu
Yamaha Fazer 8
návrh na airbrush malbu
Harley Davidson airbrush - grafický návrh na malbu
Harley Davidson airbrush
grafický návrh na malbu
Ostrava hlavní nádraží - street artový koncept
Ostrava hlavní nádraží
street artový koncept

Nejen uměním je člověk živ!


Přečtěte si zajímavý článek o současném stavu umění a uměleckých profesí v ČR, napsaný Tomášem Hrubišem pro časopis Malířské listy:

   Jsem absolvent Vyšší odborné školy umění ve Zlíně a momentálně studuji Fakultu výtvarných umění v Brně. Mým hlavním oborem je malba obrazů. Zanedlouho mi končí studium a sám sebe se ptám, co potom? Jímá mě čím dál větší zvědavost, či možná spíše obavy z toho, co bude mým chlebem vezdejším… Ze zkušeností mých starších kolegů - spolužáků vidím a slyším, jak je špatná situace v dalším uplatnění pro absolventy vysokých uměleckých škol. Je slušně řečeno - tristní.

Pro absolventa vysoké školy uměleckého zaměření nastává podivná situace. Získání titulu pro něho v podstatě nic neznamená. Funguje poté jakési síto, které proseje většinu nových adeptů umění a zachytí se málokdo. Ve většině případů těchto nových magistrů umění nastává paradoxně konec všem jejich uměleckým ambicím. V tomto je zásadní rozdíl například s budoucími mediky či právníky. Pro ně je titul nezbytný k vykonávání vlastní odborné praxe a kariérního postupu. Pro umělce je trh práce v podstatě nedostupný. Neexistuje pro ně zaměstnání.

Společnost nepotřebuje vagóny malířů, sochařů, grafiků atd. Samozřejmě. Kdo by dělal rohlíky, stavěl cesty, ošetřoval nemocné? Všechny tyto a mnoho dalších profesí jsou dozajista důležité pro základní životní potřeby jedince, rodiny, státu, světa…. Umění má ale plnit úplně odlišnou roli… Umění má nastavovat zrcadlo společnosti, má být nadstavbou, klenbou nad tím vším, nad veškerou realitou…Umělci mají být přijímači a zároveň anténami - citlivými senzory a pozorovateli světa a své postřehy mají přetavovat do kamene, plátna či jiných médií a vysílat dále …

Historie se hodnotí převážně dle kulturních hodnot toho či onoho národa. Ať již jde o hudbu, literaturu, divadlo nebo právě výtvarné umění. Čím by se chlubila hrdá Anglie, kdyby neměla svého Shakespeara, Německo svého Bacha, Itálie Michelangela atd. atd. … ? Současná situace v naší (postkomunistické) zemi je minimálně podivná. Jsme národ zbohatlíků a ne bohatých lidí. Mnoho jedinců, bez kulturního, bohatého duševního vnitřního pohybu zbohatlo v divokých 90.letech a teď, mimo jiné, devastují krajinu nevkusným podnikatelským barokem, bez citu, bez vkusu, bez jakýchkoliv estetických hodnot …

Tito lidé, kteří disponují kapitálem, by právě měli umění podporovat, tak jak se to u nás dělo například za první republiky, kdy elity kupovaly obrazy, vymýšlely zakázky pro sochaře atd. … Jenže to se v současnosti samozřejmě neděje. Tuto „umělou samozvanou šlechtu“ kultura nezajímá. Když chtějí investovat do umění, kupují plátna již časem ověřená, kdy je nevnímají jako obrazy, ale spíše jako investici do majetku, který časem nabývá na hodnotě (viz.např.: česká moderna - Filla, Čapek, Kupka atd..).

A mladé umění je bez prostředků k žití. Nemůže se samo od sebe rozvíjet, když nemá podpory. Mladí, nadějní, talentovaní lidé jsou nuceni po škole hledat různá zaměstnání absolutně v jiné rovině, než je jejich původní profese. Ve většině případů (vyjma několika málo míst učitelských nebo v grafických firmách) končí holky u pokladen v Tescu, chlapi jako helfři na stavbách… A jejich talent pomalu a tiše umírá. Obrazy nejdou dělat do šuplíku, jen tak z kratochvíle. Když se chce tomu člověk věnovat naplno, potřebuje čas a prostředky. To ale bez podpory nejde. Nejen uměním je člověk živ. Umělec taky potřebuje jíst, platit nájem, potřebuje na barvy, na plátna atd. atd. …A když přijde večer z práce domů po celodenním tahání cihel, nemá již příliš energie na to, aby se soustředil na štětec.

Ano, vybrali jsme si tuto cestu sami, z jakéhosi vnitřního popudu, přetlaku, potřeby tvořit a potřeby ukázat v plátnech a sochách svůj názor na svět. Jen mi přijde minimálně smutné, když společnost sama sebe okrádá o svého vlastního „ducha“. Neboť umění je duch doby. Dle čeho nás budou posuzovat budoucí generace? Nelze pořád žít z minulosti, je třeba vytvářet hodnoty nové a čas je sám prověří a oddělí plevel od klasu. Mám jen obavu z toho, aby bylo co prověřovat …

Tomáš Hrubiš

vytaženo z Malířských listů - www.malirske-listy.cz


datum publikování: 27.01.2012

Sdílet



Komentáře
Prozatím žádné komentáře

Přidat komentář

Jméno / přezdívka
Text komentáře
Antispam opište prosím číslice
 


ZASÍLÁNÍ NOVINEK NA E-MAIL

© Copyright 2011 Tomáš Bíroš